Veselé historky z kojení
Třeba jako moje nejstarší, která usoudila, že jsem takový lepší dudlík, který zároveň hřeje a voní a hladí a občas z něj něco teče a vůbec je daleko příjemnější než ta gumová věc, co se jí cpe do pusy mezi pitím. Její kojení proto vždycky trvalo minimálně půl a někdy i tři čtvrtě hodiny. Ležela mi na ruce, spokojeně cumlala a občas trošku ucucla. Když jsem jí zkusila „dudlík“ sebrat, začala usilovně tahat a ukřivděně na mě vykulila oči: „Co je, vždyť já ještě piju!“ Dcerunka tak trávila kojením většinu bdělého času a taky část nebdělého, protože občas pila i v jakémsi polospánku. A já jí to trpěla – jednak z nezkušenosti prvorodičky a jednak z důvodu, že jsem si to s jedním dítkem mohla časově dovolit. Nejvíc knížek jsem tenkrát přečetla právě při kojení...
Paradoxně čím déle dcera pila, tím méně přibývala a doktorce se její nízké váhové přírůstky vůbec nelíbily. Nabádala mě, abych jí dávala pít častěji, třeba po hodině a půl, což mě docela vyděsilo, protože potom bych dítě prakticky ani nemusela odtrhovat od prsu. Takže jsem posléze začala s přikrmováním, ale ani to nepomohlo a odpor k jídlu dceři nakonec vydržel až do puberty. Kdyby tenkrát doktorka věděla, že navzdory soustavné snaze celé rodiny nacpat jí něco – cokoli – do žaludku bude ještě ve dvanácti letech vážit žížaloidních 29 kilo, možná by mě do přikrmování nenutila. Dceřiny nízké váhové přírůstky totiž rozhodně nezpůsobilo ani malé množství mého mateřského mléka ani jeho nízká výživová hodnota. Přesvědčivě to prokázalo mé druhé dítě, jehož kojení ani nemohlo probíhat odlišněji.
Syna jsem opravdu do jídla nutit nemusela (a nemusím doteď :-)). Když jako miminko vycítil, že ho do náruče neberu jen tak naplano a opravdu nastal vytoužený čas krmení, místo breku dychtivě vycenil dásně a nedočkavě kopal nožkama a rejdil hlavinkou tak dlouho, dokud nenašel zdroj. V ten moment se do mě Otesánek bleskově „zahryzl“ s výrazem hladového vlka, který jedl naposledy před týdnem a ne před pár hodinami. Mohutně zabral a táhl a táhl, zároveň si mě celou dobu přidržoval ručkama, abych náhodou neutekla. Občas mě nedočkavě popleskával nebo mi svými jemnými, jakoby papírovými nehtíky zanechával na kůži prsou drobounké červené cestičky – to jak se usilovně snažil zařídit, aby mléko teklo co nejrychleji. Celé tohle „krmení divé zvěře“ zpravidla netrvalo déle než pět minut, po kterých nasycený synek doslova odpadl, nasadil blažený úsměv a vyčerpaně usnul – aby se za dvě a půl nebo nejpozději za tři hodiny naléhavě dožadoval opakování.
Všichni doktoři, kteří s ním v raném věku přišli do styku, mi vysvětlovali, že toho tlouštíka nesmím tolik přikrmovat - přitom až do osmého měsíce nedostal nic jiného než mateřské mléko. Vynadáno jsem ostatně dostala už v porodnici, kde synek hned druhý den po narození vyžahl na jeden zátah stotřicítku. Doktorka nad tím vrtěla hlavou a prohlásila, že ho nesmím nechat tolik vypít, protože se určitě pozvrací. Lehce se jí to řeklo, ale trhej hladového vlka od žrádla! A s tím zvracením se stejně spletla – nenažranec samozřejmě nepustil ani kapku a čtvrtý den šel domů o čtvrt kila těžší než při narození, což mi matky, které stále toužebně čekaly na dosažení porodní váhy, upřímně záviděly.
Novozélandský problém s matkami kojícími za volantem mi připomněl hlavně zážitky s mojí nejmladší. Kojila jsem ji ze všech tří nejdéle, až do toho dne, kdy začala soustředěně zjišťovat, jestli náhodou nejsem jak k pití, tak k jídlu. Protože měla už rok a čtvrt a přiměřeně vyvinutý a ostrý chrup, usoudila jsem, že bude rozumnější poskytovat jí k jeho broušení jiné věci. Ale do té doby jsem s jejím kojením zažila leccos zajímavého – hlavně díky tomu, že jsem se konečně osmělila a po vzoru dalších matek se přestala ukrývat do ústraní, jakoby šlo o něco nepřirozeného či neslušného. Vytrénovaná z nudistických dovolených (o kterých si můžete přečíst tady) jsem kojila jak v přítomnosti příbuzných či kamarádů, tak na veřejnosti – třeba na lavičce v parku, v restauraci, na koupališti nebo při návštěvě zoologické. Asi to přišlo i s věkem, že se mi posunuly priority a nakrmit dítě pro mě zkrátka bylo důležitější než obava, jestli se někdo cizí náhodou nepohorší nebo nezahlédne něco nepatřičného. Protože přesuny dítěte k prsu a od prsu bývaly dílem okamžiku a okolí v takových situacích zpravidla diskrétně odvrací zrak, zpětně jsem přesvědčena, že opravdu jen výjimečně mohl někdo zahlédnou něco víc než pruh nahé kůže. A pokud ho snad kojení přece jen pohoršilo, pokládala jsem to za jeho problém (a pokládám dosud).
Do nejkurióznější situace jsem se při kojení dostala během cesty na dovolenou na chorvatský Brač. Jeli jsme tenkrát přes noc a cesta se nečekaně zkomplikovala zjištěním, že syn dostal plané neštovice. „Lepší“ zprávu si v šest hodin ráno na chorvatské dálnici těžko představit. Dilema vrátit se / odjet na zaplacený pobyt jsme nakonec vyřešili dálkovou konzultací s doktorem, který doporučil pokračovat. Ale zdrželi jsme se a do Splitu vjížděli nejen s opupínkovaným dítkem, ale i s vědomím, že trajekt odjíždí asi za půl hodiny. Když se do toho probudila malá a dožadovala se stravy, přistoupila jsem k nouzovému řešení...
A tak se stalo, že chorvatský strážník, kterého jsme se zeptali na cestu, při vysvětlování směru diskrétně odvracel hlavu a dělal, že nevidí, jak ta šílená turistka naprosto nepředpisově chová dítě na předním sedadle a ke všemu ho přímo za jízdy (i když nikoli za řízení) kojí. A jakkoli jinak vozím děti zásadně bezpečně, jsem moc ráda, že tenkrát k mému prohřešku "in extremis" přistoupil benevolentněji než dnes jeho novozélandští kolegové. Protože jinak by nám ten trajekt určitě ujel :-)
Petra Kišová
Pro malý kousek Osvětimi v sobě
Jsou místa divně zlověstná nebo naopak velkolepě majestátní, kde člověku není do smíchu ani do řeči. Kde pociťuje zvláštní tíhu, která mu stahuje hrdlo, a mimoděk zvedá pohled do výše, jako by tam hledal něco, co není
Petra Kišová
Dědek kořenář a nová dimenze alternativní medicíny
“Zmačkejte to.” Diagnóza nejen bez vyšetření, ale i bez jakéhokoliv kontaktu s pacientem. Svět čar a kouzel se v Brně otevírá přímo na zdravotnickém středisku.
Petra Kišová
Hodný pán s houbami. Blog o tom, o čem se nemluví
Líbí se ti? Pojď si sáhnout, neboj se. Pohlaď si ho, je to jako hračka. Poslouchám toho neznámého staršího pána, jak mě přemlouvá, a dívám se na tu divnou růžovou věc, co mu trčí z rozepnutých kalhot. Nelíbí se mi.
Petra Kišová
Jak díky srpnu 1968 vznikla na Moravě líheň šachových velmistrů
Srpnová invaze měla i podivně pozitivní dopady. Tehdejší velitel pluku a pozdější legendární šachový trenér Vratislav Hora prožil život ve znamení osudových osmiček. A byl to paradoxní příběh hodný paradoxní doby.
Petra Kišová
Společnost pro uvádění Vieweghova skuhrání na pravou míru
Spisovatel Michal Viewegh se jako lektor zúčastnil 15. ročníku festivalu ProART, svůj kurz nedokončil a ujel. Ve svém pravidelném fňukacím okénku na Lidovkách vysvětluje proč. A teď jak to bylo doopravdy.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Maďarský zákon o svrchovanosti dráždí europoslance, mají „vážné obavy“
Nový maďarský zákon o svrchovanosti, který má bránit zásahům zvenčí do národní politiky, v rezoluci...
Ukrajina tajně použila střely dlouhého doletu, nová pomoc vítězství nezaručí
Ukrajinská armáda už začala používat balistické rakety dlouhého doletu. Tajně jí je poskytly...
VIDEO: Londýnem běhali splašení koně. Zkrvavení vráželi do aut, pět lidí zranili
Centrem Londýna pobíhalo ve středu pět splašených koní královské kavalerie. Způsobili velký chaos v...
VIDEO: Slovenský pravičák vypustil nad hlavou europoslancům holubici míru
Krajně pravicový slovenský europoslanec Miroslav Radačovský překvapil přítomné na jednání...
Bytová jednotka 3+1 s lodžií, ul. Nad Lipinou
Nad Lipinou, Frýdek-Místek - Frýdek
3 999 000 Kč
- Počet článků 176
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2701x