Vypněte požární hlásiče, blíží se Zeman

Bezohlednost často spočívá v maličkostech. Ale když se jí dopouští člověk vysoce postavený, může narůst do obludnosti.

Na úvod řeknu, co byste stejně rychle pochopili: jsem nekuřák. Snad nijak militantní, třeba naprosto uznávám právo majitele restaurace svobodně rozhodovat o zákazu kouření ve vlastních prostorách - prostě tam jako zákazník nepůjdu a hotovo. Ale přesně v duchu hesla "svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého" mi vadí, když jsem ke vdechování cigaretového kouře nucena tzv. silou. Nemyslím tím, že by mě někdo držel pod krkem a foukal mi kouř do nosu, jsou i jiné metody. Vzpomínám třeba na člověka, se kterým jsem občas nutně potřebovala projednat pracovní záležitosti, a to z podřízené pozice - zadával mi práci a rozhodoval o tom, kolik té práce dostanu. Tento pán na mě zásadně neměl čas nikdy jindy než během své kuřácké pauzy... fuj. Ještě že se v tom kuřeckém kumbále dalo větrat.

Ale jsou i budovy pro kouření zcela nevhodné - plně klimatizované, s místnostmi, kde ani nejdou otevřít okna, a pochopitelně vybavené požárními hlásiči. Jenže kuřácká vášeň (a bezohlednost) je občas silnější než zdravý rozum. V jedné takové budově jsem několikrát zažila požární poplach spojený s vyklízením... to když si někdo "nenápadně" zapálil na WC. A taky jsem tam zažila kuřáckou neomalenost v krystalicky čisté podobě. To když se po pracovní době většiny přítomných vypnula klimatizace i hlásiče požáru, ale v místnosti bez oken se ještě zastavil jistý vysoký manažer. Chtěl něco krátce projednat a s dotazem: "Nevadí, když si zapálím, že ne?" si bez čekání na odpověď zapálil jednu, pak druhou... Samozřejmě, že šéfovi nikdo neprotestoval, ale já s kolegyní - tehdy v sedmém měsíci těhotenství - jsme v té nevětratelné místnosti musely pracovat ještě další dvě hodiny.

Přesně na tohle jsem si vzpomněla při čtení článku o přípravách na prezidentskou návštěvu Hradce Králové, kdy bude třeba ve všech budovách vypnout požární hlásiče, aby si Miloš Zeman mohl bez problémů zakouřit.

Že jsou kuřáci občas neomalení, je jasné. Ale pokud se jim nekuřáci mohou bez potíží vyhnout nebo jim alespoň mohou svou nelibost svobodně projevit, je tu naděje na rovnoprávnou koexistenci. Obávám se, že v případě prezidentské návštěvy a vůbec pobytu prezidenta kdekoli to o rovnoprávnosti nebude. Miloš Zeman kouří, zlehčuje škodlivost kouření bonmoty... a kdokoli se pohybuje v jeho blízkosti - podřízení, navštívení, novináři, diskutéři - si chtě nechtě jeho kouření užívá taky. A to dokonce i v budovách, kde je jinak kouření nemyslitelné.

V muzikálu Noc na Karlštejně pronesl Karel IV. ústy Vlastimila Brodského slavnou větu "největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám". Současná hlava státu se bohužel řídí spíš heslem "co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi".