Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

38,7°C

10. 08. 2016 12:17:45
Ondřej se při pohledu na teploměr neubránil sebelítostivému úsměšku. No jistě, copak to mohlo být jinak? Copak jemu, s přezdívkou ledový smolař, někdy mohlo něco vyjít?

Hlavou mu prolétly vzpomínky na všechny karambóly, které provázely jeho kariéru už od dětských let. Nerovnosti v ledu, ke kterým neomylně mířil při nejtěžších skocích, nešťastné pády a kuriózní zranění pár dní před hlavním závodem sezony, jednou i přetržená tkanička přímo během volné jízdy...
Teď už je s kariérou konec. Od posledního mistrovství, kde ho brzdil natažený sval, už není amatérem a dnes se má svým fanouškům poprvé předvést v profesionální krasobruslařské show. Ano, je to výzva. Když ho od rána bolela hlava, cítil se slabě a dokonce zvracel, nejdřív to přičítal jenom nervozitě. Teplotu si změřil až odpoledne, když se šel před vystoupením natáhnout.

„Tak co, šampióne, jak je?“ do pokoje nakoukl Jirka, kamarád, manažer a teď už i trenér v jedné osobě.
„Blbě.“ Ondřej mu bez dalšího vysvětlení podal teploměr.
Jirka se zahleděl na teploměr, pak na bledězeleného v posteli. „Můžeme to skrečovat. Ale tady už to není jenom odstoupení ze závodu...“
„Já vím, ve smlouvě mám penále.“
Jirka se zamyslel, ale po chvíli mávl rukou: „To se nějak vyřeší. V tomhle stavu na led stejně nemůžeš.”
Z postele se na něj nesouhlasně upřely skelné oči. “Tady nejde jenom o penále, já dneska prostě musím jet.”
„Musíš?“
Nemocný se nadechl k odpovědi a místo ní se dunivě rozkašlal. Když záchvat konečně polevil, promluvil pomalu a se zřetelnou námahou, ale přesto rozhodně: „Už o tom chvíli přemýšlím a vím, že musím. Kvůli těm lidem. Oni si koupili lístky kvůli mně. A celé ty roky mi fandili, to jim prostě nemůžu udělat, chápeš?“
Jirka si ho dlouze prohlížel a pak nesouhlasně zakroutil hlavou: „Ty to pořád nechceš vzdát, že?“
„Potřebuju tu smůlu konečně zlomit. Prosím, dej mi nějaký prášek, zkusím se trochu prospat.“

O pár hodin později Ondřej nastoupil na led. Nadopovaný léky proti horečce, slabý jak moucha. Cestou ze šatny se musel opírat o zeď, před očima se dělaly mžitky.
„Myslíš, že to zvládneš?“ jakoby zdálky slyšel ptát se Jirku, ale raději neodpověděl. Sám nechápal, co dělá, ale věděl, že tam musí. Nechtěl se pokoušet o nemožné, chtěl jenom zajet slušnou jízdu s pár lehkými skoky. Jenže nemožné bylo v tomto stavu vlastně všechno.

Vyprodaná hala bouřila. Přivítali ho velkým aplausem. Dlouho tam stál, rozhlížel se po všech těch lidech a sál sílu z jejich víry, že teď uvidí mistrovskou jízdu. Pak zaujal úvodní pozici. Když zazněly první tóny hudby, náhle se ocitl v transu. Nechápal, kam z něj ta tíha spadla, ale byla pryč. Najednou měl pocit, že ho někdo nadnáší, vytahuje vzhůru, dává sílu jeho odrazu, jistotu dopadu. Určitě to nebylo jenom jeho slabé tělo, co se vznášelo nad ledem. Ani jednou se nespletl, zajel bez jediného pádu nebo škobrtnutí. Na konci nad tím sám nevěřícně pokýval hlavou.
Odměnou mu byl spíš vlažný potlesk a pár květin vhozených na led. Neměl sílu je sbírat, jenom se dvakrát uklonil a nohama najednou znovu těžkýma jak kámen se pomalu odrážel pryč z kluziště.

Nikdo už neviděl, jak se za mantinelem zhroutil. Do šatny ho museli skoro odnést, ale oči mu zářily nejen horečkou.
„Ondro, znám tě dlouho, ale tohle byla vzhledem k tvému stavu nejlepší volná jízda v životě,“ prohlásil pyšně Jirka, když mu stahoval brusle. „A s trojákem! Nikdy bych nevěřil, že to dáš.“
„Já taky ne. Jsem tak šťastnej jako nikdy,“ usmíval se Ondřej, který toho dne vyhrál sám nad sebou „Věříš, že ani po medaili mi nebylo tak dobře?“

Když se konečně dostal do postele, vzal si další prášky a usnul zaslouženým hlubokým spánkem na celých dvacet hodin. Zaspal i první recenzi krasobruslařské show, kde stálo:
Pouze vrchol programu připravil divákům zklamání. Bývalý reprezentant ani na profesionálním ledě nesplnil očekávání, když předvedl jediný trojitý skok a o čtverný se vůbec nepokusil. Navíc se tentokrát nemohl opřít ani o svůj tradičně kvalitní umělecký projev, jeho toporné jízdě úplně chyběla jiskra. Příležitost napravit dojem v přídavku nevyužil a zřejmě zklamaný vlastním výkonem se ani přes opakované vyvolávání diváků na led už nevrátil.
Nejdoporučovanější diskusní příspěvek pod článkem zněl:
Zmrd rozmazlenej. Asi měl jako profík ve smlouvě jedinou jízdu, tak co by se namáhal.

Autor: Petra Kišová | středa 10.8.2016 12:17 | karma článku: 15.49 | přečteno: 658x

Další články blogera

Petra Kišová

Panychida za diskuse aneb Jak jsem přišla o plody blogerského úsilí

To je tak, když blogerka usne... ne zrovna na vavřínech, ale v bublině nečinnosti a nečtenosti. Pak se jednoho dne probere a zjistí, že ji okradli a cosi je nenávratně pryč.

7.6.2017 v 16:16 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 487 | Diskuse

Petra Kišová

Pomlázka a ženská obřízka

Co mají tyto dva úporně přežívající rituály společného? Jde o různé formy diskriminace žen a odrazy nerovnosti mezi pohlavími.

18.4.2017 v 11:46 | Karma článku: 35.34 | Přečteno: 10676 | Diskuse

Petra Kišová

Čunkiáda aneb Zálohované výživné jako předvolební bublina a past

Nová sociální dávka, která bude před volbami hodně vidět. Co na tom, že ve skutečnosti pomůže jen zlomku dětí z neúplných rodin a navíc dává špatný signál k nezodpovědnému chování? Politický přínos je zřejmý, viz Jiří Čunek.

15.4.2017 v 15:13 | Karma článku: 35.13 | Přečteno: 4146 | Diskuse

Petra Kišová

„Já mám to štěstí, že narozeniny slavím s Gagarinem!“

říkávala moje babička se sobě vlastním nenápadným sarkasmem. „To vám je každý rok taková sláva, že nikdy nemůžu zapomenout, kdy je mám!“

12.4.2017 v 21:33 | Karma článku: 16.69 | Přečteno: 330 | Diskuse

Další články z rubriky Letní běh

Matus Zahoransky

Skrátka neuveriteľné.

Sú v živote veci alebo zážitky, ktoré vám pripadajú ako neuveriteľné. Napríklad som ani netušil, aký mám vynikajúci francúzsky prízvuk.

25.7.2017 v 14:57 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 211 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Běháš, běhám, běháme... i bílý kůň přišel

Běhají po cestách i necestách, lidé nejrůznějšího věku i profesí. Nemusí být Emilem Zátopkem nebo Usainem Boltem. Stačí běhat pro radost a zdraví. Anebo pro psí útulky. To jsem zažila v Klášterci nad Ohří v zámeckém parku.

2.7.2017 v 9:44 | Karma článku: 5.44 | Přečteno: 137 |

Lucie Hrdličková

Překážkový běh Lutic Run Litice

Není běh nuda? Co zkusit překážkový běh? Ne Predátora ještě ne. Jen takový běh na pohodu v Liticích v přírodě.

4.6.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 241 | Diskuse

Aleš Dvořák

Běhej Lesy - Brdy

Byl jsem upozorněn, že můj původní článek obsahuje reklamu a byl smazán, tak snad teď už to bude v pořádku. Jedná se o recenzi na běžecký závod Běhej Brdy s přidanou hodnotou :)

2.5.2017 v 8:29 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 120 | Diskuse

Pavla Okálová

Když já nevidím tebe, ty nevidíš mě!

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila...... Dnes na téma: Vidím, cítím, chápu, mluvím "modře", aneb myšlenkové pochody v praxi.

7.4.2017 v 0:35 | Karma článku: 16.96 | Přečteno: 685 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2571

Strašně nerada plavu s proudem. Ono to pak už není moc

plavání, spíš se necháte vláčet a smýkat a třeba i tam,

kam ani nechcete. Když se ocitnu v proudu, automaticky

dávám kontra, vystrkuji hlavu ven a snažím se najít vlastní 

cestu, ne tu s davem. Často pak vypadám jako ten šutr 

uprostřed řeky, co tam tak hloupě trčí a zavazí.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.