Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malý člověk nemůže být velkým státníkem

24. 03. 2017 14:02:16
Odmítnutí zúčastnit se pohřbu kardinála Miloslava Vlka, emeritního arcibiskupa pražského a primase českého, je dalším z dlouhé řady důkazů prezidentovy lidské malosti a ubohosti.

Přítomnost prezidenta na něčím pohřbu není jen osobní záležitostí Miloše Zemana. On tam má být nikoli za sebe, ale jako představitel své země. Proto je zván i na pohřby cizích státníků, s nimiž se třeba nikdy osobně nesetkal. Jednou se stal nejvyšším reprezentantem České republiky, tak by se podle toho měl chovat a svou přítomností na pohřbu vzdát jménem celé země úctu lidem, kteří si ji zaslouží.

Když dva dělají totéž, není to vždycky totéž. Když František Vopička mluví sprostě do rádia, vrávorá na veřejnosti, uráží ženy, přijde pozdě na pohřeb nebo cokoliv podobného, je to jen neslušné chování Franty Vopičky, které nejde na vrub nikomu jinému. Ale když se neslušně chová Miloš Zeman, je to v první řadě neslušné a nedůstojné chování hlavy státu.

Možná jde o neporozumění roli představitele státu v demokracii. Zatímco monarcha je nadřazen svým poddaným, kteří mu slouží, prezidenta si občané zvolí do čela, aby sloužil on jim. Aby co nejlépe, moudře a uvážlivě plnil svou roli, která i bez velkých výkonných pravomocí nadále zůstává velmi důležitou. Prezident má reprezentovat svou zemi, nikoli sebe. Ba právě naopak, svou vlastní osobu i se všemi politickými preferencemi, ekonomickými vazbami, osobními antipatiemi a hříchy z minula má co nejvíce potlačit. Pokud to dokáže, má naději stát se velkým státníkem. Naději, ne jistotu, protože k tomu, aby se stal velkým státníkem, je potřeba ještě mnohem více: moudrost, konzistenci a pevnost postojů, charisma a snad i trochu štěstí na dějinné příležitosti. Ale člověk, který svou vlastní osobu neustále předstrkuje před roli prezidenta, již se uvolil zastávat, velkým státníkem ani být nemůže.

A Miloš Zeman zřejmě vždycky bude jen Milošem Zemanem, mstivým a sebestředným buranem, který demonstrativně a klackovsky nadřazuje své osobní názory, sympatie a antipatie zájmům státu, který má jako prezident reprezentovat.

Autor: Petra Kišová | pátek 24.3.2017 14:02 | karma článku: 41.46 | přečteno: 3666x

Další články blogera

Petra Kišová

Pomlázka a ženská obřízka

Co mají tyto dva úporně přežívající rituály společného? Jde o různé formy diskriminace žen a odrazy nerovnosti mezi pohlavími.

18.4.2017 v 11:46 | Karma článku: 34.90 | Přečteno: 10584 | Diskuse

Petra Kišová

Čunkiáda aneb Zálohované výživné jako předvolební bublina a past

Nová sociální dávka, která bude před volbami hodně vidět. Co na tom, že ve skutečnosti pomůže jen zlomku dětí z neúplných rodin a navíc dává špatný signál k nezodpovědnému chování? Politický přínos je zřejmý, viz Jiří Čunek.

15.4.2017 v 15:13 | Karma článku: 34.78 | Přečteno: 4120 | Diskuse

Petra Kišová

„Já mám to štěstí, že narozeniny slavím s Gagarinem!“

říkávala moje babička se sobě vlastním nenápadným sarkasmem. „To vám je každý rok taková sláva, že nikdy nemůžu zapomenout, kdy je mám!“

12.4.2017 v 21:33 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 316 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Premiérův děsivý propad

V hitparádě popularity politiků musel premiér své třetí místo z ledna tohoto roku teď přenechat kolegovi Zaorálkovi, což svědčí o tom, jak hluboký pád je to fakticky, neboť ministr lvem salónů, ani nijak zvláštním bavičem není.

29.4.2017 v 20:55 | Karma článku: 4.14 | Přečteno: 130 | Diskuse

Josef Prouza

Bejt ve vobraze a vonlajn

Gde sou ty časy, gdy „bejt ve vobraze“ znamenalo chňápat souvislosti. Žádostivost týdle doby velí bejt napojenej jak mimčo na ceciku médyjí dvacetštyry hoďky denně. Co není v přímym přenosáku, jako dyby ani nedejchalo.

29.4.2017 v 18:16 | Karma článku: 4.71 | Přečteno: 156 | Diskuse

Ivo Hnilica

Osvobození 1945. Jiné Rusko. Část II.

Rusové měli štěstí a to doslova, že po rozpadu SSSR se s odstupem několika let, podařilo v Rusku vygenerovat státníka formátu Vladimíra Putina, který na poslední chvíli ze země zvedl a udržel Rusko v postavení .......

29.4.2017 v 14:59 | Karma článku: 20.70 | Přečteno: 716 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Společnost a přirozenost: Každá generace přináší něco nového

Umíme rozlišovat, co je pro každého z nás důležité a nepodstatné? Čemu věnujeme nejvíce pozornosti, čemu nejméně a proč? Co je člověk a svoboda, rodina, společnost a stát v historii a současnosti? O tom tento článek.

29.4.2017 v 12:43 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 207 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Chalánkovština, Orwel a my ostatní

Velká omluva všem, kdo mají diskuze kolem umělého oplodnění plné zuby,ale zdá se mi, že to podstatné stále ještě nebylo řečeno.

29.4.2017 v 11:34 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 574 | Diskuse
Počet článků 163 Celková karma 31.32 Průměrná čtenost 2578

Strašně nerada plavu s proudem. Ono to pak už není moc

plavání, spíš se necháte vláčet a smýkat a třeba i tam,

kam ani nechcete. Když se ocitnu v proudu, automaticky

dávám kontra, vystrkuji hlavu ven a snažím se najít vlastní 

cestu, ne tu s davem. Často pak vypadám jako ten šutr 

uprostřed řeky, co tam tak hloupě trčí a zavazí.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.