38,7°C
Hlavou mu prolétly vzpomínky na všechny karambóly, které provázely jeho kariéru už od dětských let. Nerovnosti v ledu, ke kterým neomylně mířil při nejtěžších skocích, nešťastné pády a kuriózní zranění pár dní před hlavním závodem sezony, jednou i přetržená tkanička přímo během volné jízdy...
Teď už je s kariérou konec. Od posledního mistrovství, kde ho brzdil natažený sval, už není amatérem a dnes se má svým fanouškům poprvé předvést v profesionální krasobruslařské show. Ano, je to výzva. Když ho od rána bolela hlava, cítil se slabě a dokonce zvracel, nejdřív to přičítal jenom nervozitě. Teplotu si změřil až odpoledne, když se šel před vystoupením natáhnout.
„Tak co, šampióne, jak je?“ do pokoje nakoukl Jirka, kamarád, manažer a teď už i trenér v jedné osobě.
„Blbě.“ Ondřej mu bez dalšího vysvětlení podal teploměr.
Jirka se zahleděl na teploměr, pak na bledězeleného v posteli. „Můžeme to skrečovat. Ale tady už to není jenom odstoupení ze závodu...“
„Já vím, ve smlouvě mám penále.“
Jirka se zamyslel, ale po chvíli mávl rukou: „To se nějak vyřeší. V tomhle stavu na led stejně nemůžeš.”
Z postele se na něj nesouhlasně upřely skelné oči. “Tady nejde jenom o penále, já dneska prostě musím jet.”
„Musíš?“
Nemocný se nadechl k odpovědi a místo ní se dunivě rozkašlal. Když záchvat konečně polevil, promluvil pomalu a se zřetelnou námahou, ale přesto rozhodně: „Už o tom chvíli přemýšlím a vím, že musím. Kvůli těm lidem. Oni si koupili lístky kvůli mně. A celé ty roky mi fandili, to jim prostě nemůžu udělat, chápeš?“
Jirka si ho dlouze prohlížel a pak nesouhlasně zakroutil hlavou: „Ty to pořád nechceš vzdát, že?“
„Potřebuju tu smůlu konečně zlomit. Prosím, dej mi nějaký prášek, zkusím se trochu prospat.“
O pár hodin později Ondřej nastoupil na led. Nadopovaný léky proti horečce, slabý jak moucha. Cestou ze šatny se musel opírat o zeď, před očima se dělaly mžitky.
„Myslíš, že to zvládneš?“ jakoby zdálky slyšel ptát se Jirku, ale raději neodpověděl. Sám nechápal, co dělá, ale věděl, že tam musí. Nechtěl se pokoušet o nemožné, chtěl jenom zajet slušnou jízdu s pár lehkými skoky. Jenže nemožné bylo v tomto stavu vlastně všechno.
Vyprodaná hala bouřila. Přivítali ho velkým aplausem. Dlouho tam stál, rozhlížel se po všech těch lidech a sál sílu z jejich víry, že teď uvidí mistrovskou jízdu. Pak zaujal úvodní pozici. Když zazněly první tóny hudby, náhle se ocitl v transu. Nechápal, kam z něj ta tíha spadla, ale byla pryč. Najednou měl pocit, že ho někdo nadnáší, vytahuje vzhůru, dává sílu jeho odrazu, jistotu dopadu. Určitě to nebylo jenom jeho slabé tělo, co se vznášelo nad ledem. Ani jednou se nespletl, zajel bez jediného pádu nebo škobrtnutí. Na konci nad tím sám nevěřícně pokýval hlavou.
Odměnou mu byl spíš vlažný potlesk a pár květin vhozených na led. Neměl sílu je sbírat, jenom se dvakrát uklonil a nohama najednou znovu těžkýma jak kámen se pomalu odrážel pryč z kluziště.
Nikdo už neviděl, jak se za mantinelem zhroutil. Do šatny ho museli skoro odnést, ale oči mu zářily nejen horečkou.
„Ondro, znám tě dlouho, ale tohle byla vzhledem k tvému stavu nejlepší volná jízda v životě,“ prohlásil pyšně Jirka, když mu stahoval brusle. „A s trojákem! Nikdy bych nevěřil, že to dáš.“
„Já taky ne. Jsem tak šťastnej jako nikdy,“ usmíval se Ondřej, který toho dne vyhrál sám nad sebou „Věříš, že ani po medaili mi nebylo tak dobře?“
Když se konečně dostal do postele, vzal si další prášky a usnul zaslouženým hlubokým spánkem na celých dvacet hodin. Zaspal i první recenzi krasobruslařské show, kde stálo:
Pouze vrchol programu připravil divákům zklamání. Bývalý reprezentant ani na profesionálním ledě nesplnil očekávání, když předvedl jediný trojitý skok a o čtverný se vůbec nepokusil. Navíc se tentokrát nemohl opřít ani o svůj tradičně kvalitní umělecký projev, jeho toporné jízdě úplně chyběla jiskra. Příležitost napravit dojem v přídavku nevyužil a zřejmě zklamaný vlastním výkonem se ani přes opakované vyvolávání diváků na led už nevrátil.
Nejdoporučovanější diskusní příspěvek pod článkem zněl:
Zmrd rozmazlenej. Asi měl jako profík ve smlouvě jedinou jízdu, tak co by se namáhal.
Petra Kišová
Pro malý kousek Osvětimi v sobě
Jsou místa divně zlověstná nebo naopak velkolepě majestátní, kde člověku není do smíchu ani do řeči. Kde pociťuje zvláštní tíhu, která mu stahuje hrdlo, a mimoděk zvedá pohled do výše, jako by tam hledal něco, co není
Petra Kišová
Dědek kořenář a nová dimenze alternativní medicíny
“Zmačkejte to.” Diagnóza nejen bez vyšetření, ale i bez jakéhokoliv kontaktu s pacientem. Svět čar a kouzel se v Brně otevírá přímo na zdravotnickém středisku.
Petra Kišová
Hodný pán s houbami. Blog o tom, o čem se nemluví
Líbí se ti? Pojď si sáhnout, neboj se. Pohlaď si ho, je to jako hračka. Poslouchám toho neznámého staršího pána, jak mě přemlouvá, a dívám se na tu divnou růžovou věc, co mu trčí z rozepnutých kalhot. Nelíbí se mi.
Petra Kišová
Jak díky srpnu 1968 vznikla na Moravě líheň šachových velmistrů
Srpnová invaze měla i podivně pozitivní dopady. Tehdejší velitel pluku a pozdější legendární šachový trenér Vratislav Hora prožil život ve znamení osudových osmiček. A byl to paradoxní příběh hodný paradoxní doby.
Petra Kišová
Společnost pro uvádění Vieweghova skuhrání na pravou míru
Spisovatel Michal Viewegh se jako lektor zúčastnil 15. ročníku festivalu ProART, svůj kurz nedokončil a ujel. Ve svém pravidelném fňukacím okénku na Lidovkách vysvětluje proč. A teď jak to bylo doopravdy.
Petra Kišová
Turci znovu dobývají Balkán
Turecké vlajky vesele povlávají ve větru, nápisy v turečtině lákají k občerstvení. Nejsme ani v Turecku, ani v turecké čtvrti někde v Německu, ale na silniční trase Bělehrad - Istanbul.
Petra Kišová
Jak jsme v Bulharsku přejeli policajta
Bulharsko je takové trochu ošuntělejší Řecko s polovičními cenami a kouzlem neohrabaného venkovského mladíka, který ani sám netuší, jak dobře je rostlý a jak mu to v obyčejném vasilu náramně sluší.
Petra Kišová
Jak svět přichází o Zábrany
Privilegovaný normalizační literát Karel Sýs je navržen na státní vyznamenání. Co o něm ve svých denících psal perzekvovaný spisovatel Jan Zábrana? Právě dnes by předčasně zesnulý básník, prozaik a překladatel oslavil 87 let.
Petra Kišová
Vrcholový fotbal není vhodný pro muže
Statistiky potvrzují, že muži daleko hůře snášejí psychickou zátěž spojenou s vrcholovým sportem. Řada fotbalistů končí sebevraždou a z těch, co přežijí, spousta propadne alkoholu nebo drogám.
Petra Kišová
Katolická církev vnucuje důchodcům místo hrnců petice
Za cenzuru umění pod křesťanským praporem aneb Každý podpis pod petici dobrý. Třeba zneužitím adresáře univerzity třetího věku.
Petra Kišová
Nekamenujme Prchala, nekamenujme marketéry!
Jsou volby soubojem idejí, nebo marketingových strategií? Oboje. Ale teprve letos se otevřeně mluví o tom, jak důležitý je pro úspěch marketing. Minimálně stejně jako volební program.
Petra Kišová
Víc škody než tři útoky islamistů udělá i jedna větší bouřka
Černý pátek islámského terorismu: dým v plastovém kbelíku a dva "útoky" ve Francii s výsledkem čtyři stehy a jeden okamžitě zatčený terorista. Že se k tomu ti islamisti vůbec hlásí.
Petra Kišová
Panychida za diskuse aneb Jak jsem přišla o plody blogerského úsilí
To je tak, když blogerka usne... ne zrovna na vavřínech, ale v bublině nečinnosti a nečtenosti. Pak se jednoho dne probere a zjistí, že ji okradli a cosi je nenávratně pryč.
Petra Kišová
Pomlázka a ženská obřízka
Co mají tyto dva úporně přežívající rituály společného? Jde o různé formy diskriminace žen a odrazy nerovnosti mezi pohlavími.
Petra Kišová
Čunkiáda aneb Zálohované výživné jako předvolební bublina a past
Nová sociální dávka, která bude před volbami hodně vidět. Co na tom, že ve skutečnosti pomůže jen zlomku dětí z neúplných rodin a navíc dává špatný signál k nezodpovědnému chování? Politický přínos je zřejmý, viz Jiří Čunek.
Petra Kišová
„Já mám to štěstí, že narozeniny slavím s Gagarinem!“
říkávala moje babička se sobě vlastním nenápadným sarkasmem. „To vám je každý rok taková sláva, že nikdy nemůžu zapomenout, kdy je mám!“
Petra Kišová
Malý člověk nemůže být velkým státníkem
Odmítnutí zúčastnit se pohřbu kardinála Miloslava Vlka, emeritního arcibiskupa pražského a primase českého, je dalším z dlouhé řady důkazů prezidentovy lidské malosti a ubohosti.
Petra Kišová
Ministerstvo životního prostředí jako součást Agrofertu
Kauza 22 milionů za Faltýnkův střet zájmů je jenom vrcholkem ledovce. Ve střetu zájmů je celý princip státu jako firmy, jak dokazují další případy zneužívání státní správy ve prospěch Agrofertu.
Petra Kišová
O ženách s dlouhou
“Máte dlouhou pochvu,” povídá mi dnes gynekolog. Jen tak, mezi řečí, zatímco do mě strkal cosi, co se prý dělá jenom ve standardní, unifikované velikosti, takže je pro moje rozměry příliš krátké.
Petra Kišová
Smutně veselá kauza Pitomio
Zesměšňování a komolení jména je v pořádku už i v tištěných médiích. Doba zhrubla, zábrany padly a Vrchní soud v Praze to odklepl včerejším rozsudkem, podle kterého lze při oprávněné kritice přejmenovat Tomia Okamuru na Pitomia.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 176
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2701x
Seznam rubrik
- Předkrmy (někdo to rád ostré)
- Škola na různý způsob
- Veverky a jiná zvěř
- Speciality na rožni
- Co hostům nejvíc chutnalo
- Šéfkuchař doporučuje
- Dezertíky z domácí kuchyně
- Osobní
- Nezařazené