Karma

Moc pěkné a pravdivé

A jak se, prosím pěkně, říká těm, co píšou blogy v pracovní době ?

Na Marušku skvělá práce teprve čeká, ať nehází flintu do obilí

Re: Karma

Děkuji, Marušce to vyřídím!

A těm, co píšou blogy v pracovní době, se říká šťastlivci, kteří si našli ideální práci

... přiznám se, že mám trochu podobný problém...

... nemám rád jásání a optimistické usměvy a poplácavání po ramenou v době kdy se to čeká, ale není k tomu žádný důvod, protože tak trošku vidím budoucí problémy, takže když pak skutečně přijdou a nadšení opadne, skoro jako bych za to mohl já...

... nějak se k nám vplížil syntetický pozitivismus a okamžitě zaplnil prostor uvolněný syntetickým socialistickým optimismem, takže se pomalu vrací stav, kdy je výhodnější umět v tom chodit než umět...

... jinak karma, pěkný článek...

Re: ... přiznám se, že mám trochu podobný problém...

Děkuji!

ano, znám ty, i ty.

a dříč se pozná až po nějaké době. a rychle se na něj zvyká. takže fáze nadšení a ocenění bývá obvykle přeskočena, protože "ona je takhle spokojená".

Re: ano, znám ty, i ty.

Máte pravdu. Otázku finančního ohodnocení jsem v článku pominula, ale samozřejmě je to všechno propojené.

Černobílé vidění světa

Být velkohubý neznamená automaticky negativní vlastnosti. Spíš to odráží váš pohled na ně. Napadlo vás někdy, že jsou to oddělené nádoby ? Např. dříči a předstírači a nezávisle na tom introverti a extroverti ? Určitě neexistuje ani jeden dříč extrovert ? Případně dříč cholerik ? Nebo i velkohubý dříč ?

Re: Černobílé vidění světa

Mnou popsaní dříč a předstírač jsou mezní typy a nikde netvrdím, že se všichni lidé dělí do těchto dvou skupin. Většina zaměstnanců se určitě pohybuje někde mezi těmito dvěma extrémy. Spíš mi šlo o to, že dříč bývá na pracovním trhu neprávem znevýhodněn, protože svou práci neumí prodat tak jako předstírač.