Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Panychida za diskuse aneb Jak jsem přišla o plody blogerského úsilí

7. 06. 2017 16:16:40
To je tak, když blogerka usne... ne zrovna na vavřínech, ale v bublině nečinnosti a nečtenosti. Pak se jednoho dne probere a zjistí, že ji okradli a cosi je nenávratně pryč.

Blogy se píší z různých důvodů a snad každý bloger má ten svůj nebo směsici svých vlastních. Já to mám tak, že píšu hlavně kvůli diskusím. (Taky proto nechápu blogery, kteří diskuse schválně neotevírají, a ze zásady takové autory nečtu, ale to bych odbočila jinam.)

Pro mě je diskuse ta nejúžasnější věc, kterou internet vnesl do psaní ve smyslu formulování, sdělování a tříbení názorů. Na rozdíl od tištěného slova tu máme interaktivní nástroj, který autorovi okamžitě zprostředkuje zpětnou vazbu, doplní jeho informace nebo je uvede na správnou míru, často i pobaví a potěší. Miluji diskuse a miluji všechny diskutéry, i ty, co mi spílají, a naopak nesnáším veškeré překážky svobodného vyjádření v podobě registrací a cenzury. Bez mučení se přiznávám, že o diskuze stojím tak moc, že je občas vědomě podněcuji - schválně názory trochu hrotím, vymýšlím kontroverzní titulky a vůbec jdu čtenářům “proti srsti”, abych je vyprovokovala, probudila z letargie a přiměla reagovat. Když mi pak čtenář napíše něco šťavnatého a cenzor to vzápětí smaže, nelibě vrčím. Beru to, jako by někdo nezvaný přišel uklízet ke mně do kuchyně. Zkrátka diskuze chápu jako nedílnou součást textu - svého textu! - a chci všechny reakce ponechat v autentické podobě, včetně případných negativních emocí, které moje názory vyvolaly. Bohužel, na úpravu pravidel iDnes jsem moc malý pán, a tak nezbývá než skřípat zuby nebo jít psát jinam. Před lety mě hodně naštvalo, když tady upravili pravidla pro diskuze a diskutéry pěkně sešněrovali. Dlouho jsem pak na iDnes nic nepsala, ale teď už zas občas něco napíšu, i když mám pocit, že diskuse zdaleka nejsou tak živé, jako bývaly dřív...

Ale k podstatě věci. Paralelně s blogem na iDnes jsem si před pár lety založila blog na Lidovkách. Prostředí bylo komornější, návštěvnost daleko nižší, ale o to zajímavější občas byly diskuse. Většinou se do nich zapojovali ti stejní lidé - kolegové a kolegyně z blogu - a diskutovalo se kultivovaně, na úrovni. Pak se staly dvě věci. Jednak moje chuť blogovat postupně klesla k bodu mrazu a jednak na Lidovkách vytlačili blogy zcela na okraj čtenářské pozornosti, možná i někam přes něj. Dlouho jsem tam tedy nic nepsala, ani blog neotvírala, až dnes jsem si po dlouhé době vzpomněla... A ouha, už není. Blogy na Lidovkách skončily k 1. 1. 2017 a určitě je moje chyba, že jsem tam tak dlouho nebyla a nic nevěděla. Naštěstí zůstal archiv s texty, což mě velmi těší, nikoli kvůli mým vlastním, které mám uložené i jinde, ale kvůli textům a fotografiím některých kolegů. Co však nenávratně zmizelo, jsou diskuse, které jsem nikde uložené neměla. Brala jsem je jako nedílnou součást textů, strávila nad nimi hodně času, je v nich plno zajímavých myšlenek... a všechno je to pryč. Nechápu, jakým právem a hlavně z jakého důvodu byly všechny ty příspěvky tolika lidí zlikvidovány. A je to podle mě strašná škoda.

Vím, že pláču na špatném hrobě, ale když ten správný hrob už je oplocený a nepřístupný, já se tam nedostanu, a tenhle se nachází hned vedle, tak mi to, prosím, odpusťte.

R.I.P., diskuse moje.

Autor: Petra Kišová | středa 7.6.2017 16:16 | karma článku: 14.92 | přečteno: 595x

Další články blogera

Petra Kišová

Víc škody než tři útoky islamistů udělá i jedna větší bouřka

Černý pátek islámského terorismu: dým v plastovém kbelíku a dva "útoky" ve Francii s výsledkem čtyři stehy a jeden okamžitě zatčený terorista. Že se k tomu ti islamisti vůbec hlásí.

16.9.2017 v 10:56 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 5085 | Diskuse

Petra Kišová

Pomlázka a ženská obřízka

Co mají tyto dva úporně přežívající rituály společného? Jde o různé formy diskriminace žen a odrazy nerovnosti mezi pohlavími.

18.4.2017 v 11:46 | Karma článku: 35.44 | Přečteno: 10830 | Diskuse

Petra Kišová

Čunkiáda aneb Zálohované výživné jako předvolební bublina a past

Nová sociální dávka, která bude před volbami hodně vidět. Co na tom, že ve skutečnosti pomůže jen zlomku dětí z neúplných rodin a navíc dává špatný signál k nezodpovědnému chování? Politický přínos je zřejmý, viz Jiří Čunek.

15.4.2017 v 15:13 | Karma článku: 35.23 | Přečteno: 4186 | Diskuse

Další články z rubriky Hyde park

Tomáš Lajkep

Evropská unie a feminismus

V tomto článku tvrdím, že EU je feministická, ale pod slovem feminismus nemyslím nic hanlivého, myslím tím toliko politické angažování feminního názoru.

19.10.2017 v 11:03 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 160 | Diskuse

Přemysl Čech

Pokora pana Paroubka.

P, písmeno prohry, pravdy, poučení, pýchy. pokřivení, pokání, pokory.Pan Paroubek položil pravěkou partaj prolhaných posměváčků. Postavil partaj prý proletářskou. Poslouchejte příběh poctivého pana Paroubka, postrádající panděro.

8.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 470 | Diskuse

Alena Hrdinová

Jak se stateční diskutéři utkali s falešným profilem (pro ADMINA BLOGU)

Mám dnes zajímavý den. Potkala jsem "odvážné" chlapy, kteří neváhali dát najevo, že pro pravdu jsou ochotni udělat cokoliv, i urážet protivníka... A tak se ptám: za slušnost, respekt, morálku a úctu vůči druhým by bojovali taky?

4.10.2017 v 21:07 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 449 | Diskuse

Tomáš Lajkep

Zda je křesťanské přijímat uprchlíky z muslimských zemí, potažmo Muslimy

V tomto článku se pokusím mluvit o důvodech pro a proti. Další je uvedeno níže. A kdybych nemusel vyplnovat ten prex nedělal bych to.

19.9.2017 v 10:37 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 350 | Diskuse

Tomáš Lajkep

onkologická péče

S onkologií mám vlastní zkušenost. Již více, než 10 let mám v mozkovém kmeni nádor, prodělal jsem ozařování i chemo, všechno jsem zatím přežil a tak se dovoluji mít k té věci vlastní názor

15.9.2017 v 9:47 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 440 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2590

Strašně nerada plavu s proudem. Ono to pak už není moc

plavání, spíš se necháte vláčet a smýkat a třeba i tam,

kam ani nechcete. Když se ocitnu v proudu, automaticky

dávám kontra, vystrkuji hlavu ven a snažím se najít vlastní 

cestu, ne tu s davem. Často pak vypadám jako ten šutr 

uprostřed řeky, co tam tak hloupě trčí a zavazí.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.