Na gymnáziu by těžší maturita měla být povinná

... a vysoké školy, aspoň ty prestižní, by měly přijetí podmiňovat jejím úspěšným složením! Bez toho nemá státní maturita žádný smysl a je to jen blamáž na podporu inflace vysvědčení a diplomů, za kterými je pořád méně a méně kvality. Ledaže by tím hlavním cílem bylo vykázat, jak nám papírově roste vzdělanost...

Čím více se dovídám o nové maturitě, tím méně chápu, jaký vůbec má všechen ten humbuk v ceně přes 900 milionů korun smysl. A to jsem dříve patřila k lidem, kteří nápad srovnání kvality maturit vítali.

Ano, říkala jsem si, maturita z gymnázia přece nemůže mít stejnou váhu jako z učiliště, a teď se to konečně ukáže. A ono se fakt ukázalo! Jenže místo toho, aby se skutečná maturita, která dokládá středoškolské znalosti a opravňuje ke studiu na vysoké škole, jasně odlišila od výstupní zkoušky, která středoškoláka vysílá na trh práce, se dál snažíme sloučit neslučitelné  a v zájmu kvantity potlačujeme kvalitu.

Ptám se, proč by na studenta výběrové střední školy, jejímž hlavním cílem je příprava k vysokoškolskému studiu, měly by být kladeny stejné nároky jako na učně? A ony jsou, protože těžší variantu maturity si opět zvolilo jen 14 % gymnazistů! Pochopitelně, když jsme i gymnazistům dali  možnost volby. Byli by sami proti sobě v situaci, kdy se v praxi hodnota těchto maturit nijak nerozlišuje. Navíc ani střední školy, které jsou následně hodnoceny podle podílu neúspěšných maturantů, své studenty k volbě těžší varianty asi moc nepovzbuzují.

Když si loni vybral těžší variantu jen nepatrný zlomek 4 % středoškoláků, tvrdilo se, že maturanti byli pod časovým tlakem a nevěděli, co je vlastně čeká, takže raději hráli na jistotu.

Jenže letos je vidět, že hrají na jistotu úplně stejně. Nejspíš právě proto, že už vědí, co je čeká - nevyzpytatelné testy, které se minulý rok dočkaly kritiky ze všech stran, a naprostý nezájem vysokých škol o to, s jakou maturitou k nim kdo přichází.

Ani těm školám se nelze divit. Byly by samy proti sobě, kdyby v době, kdy v zájmu přežití potřebují nabírat co nejvíc studentů, dobrovolně zavíraly dveře většině maturantů. Takže čekat, že impuls k zatraktivnění těžších maturit přijde od vysokých škol, které budou mít zájem na kvalitních absolventech, je jenom další ministerská utopie...

Zakopaný pes je v nesmyslně vysokém počtu maturantů. Dnešní devatenáctiletí, kterých jde k maturitě 77 %, přece nejsou v průměru o nic chytřejší než před dvaceti lety, kdy jich maturovalo jen 30 %. Snaha dostat je všechny do jednoho mustru se může podařit jen dvěma způsoby. Buď se plošně a drasticky sníží požadavky, čímž se maturita pro většinu změní ve formalitu, nebo se pravidla poopraví víc na míru různým úrovním maturantů, čímž se prakticky znemožní jejich porovnání. V obou případech státní maturita naprosto ztrácí svůj smysl. (Pokud vůbec někdy nějaký rozumný smysl měla, o čemž dneska už vážně pochybuji.)

Shrňme si, co státní maturity zatím přinesly, kromě obrovských zmatků. Pro malou část maturantů se laťka zvýšila tak, že ji už nepřeskočí, ale pro většinu naopak klesla. Kvůli nízké úrovni znalostí na odborných školách se maturitní požadavky z matematiky a cizích jazyků snížily tak, že už loni byly některým gymnazistům pro smích. I tak byly ztráty vysoké a každý sedmý z loňských maturantů je stále bez vysvědčení (nehledě k další desetině žáků, které školy k maturitě ani nepustily). Je to logické – jednak na učiliště chodí žáci s úplně jinými studijními předpoklady a jednak po nich chceme, aby se spíš než studiu matematiky a jazyků věnovali praktickým dovednostem. Vtírá se otázka, jestli by nebylo rozumnější, kdyby si žáci odborných škol – v té obrovské míře maturitní benevolence - mohli volit z úplně jiných předmětů než studenti gymnázií.

Ale pak bychom se zase museli ptát, proč tomu pořád ještě říkat maturita...

A proč mají tuhle maturitu – nematuritu skládat i gymnazisté...

Související článek:

Lempl s maturitou bude pořád jenom lempl