Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

„Nezdá se ti, že nějak chrčí?“

...zeptal se muž v úterý večer. „Chrčí pořád,“ opáčila jsem v klidu, ale můj sýček se nedal jen tak lehce odbýt: „Dřív chrčela přerušovaně, ale teď mi to zní, jako by mlela z posledního.“ „Na to ještě nemá roky. Pojď spát,“ řekla jsem a pustila to z hlavy.

Ve středu v poledne jsem se vrátila z velkého nákupu plná mateřské lásky a uspokojení, jak naplním věčně hladové domácí krky. S taškami v rukou jsem vstoupila do kuchyně a projela se jako na skluzavce. Před lednicí byla loužička, kterou jsem rozmázla na dva metry. Třela jsem si naražený bok a volala SOS, abych zjistila, že můj tajnůstkářský muž mezitím pohotově domluvil návštěvu opravářů na zítřejší odpoledne. Zkontrovala jsem, že na rozdíl od mrazáku lednice pořád chladí, a vyskládala do ní nákup. Louži jsem vytřela, pod kapající místo dala misku, popřála mraženým potravinám pomalé rozmrazovaní a odjela za neodkladnými povinnostmi.

Po návratu jsem doma našla muže studujícího návod a pod lednicí igelit. Vyslechla jsem si výtku za nedostatečně zajištěný odchyt vody a pustila se do záchrany potravin z mrazáku. „Aspoň že lednice jede,“ utěšovala jsem se a rukou průběžně kontrolovala, že její zadní část stále plní své chladicí poslání. „Ale zvláštní je, že má jen jeden kompresor. A ten běží,“ vrtěl hlavou muž vklíněný za lednicí s baterkou v ruce. Já mezitím oběhla sousedy a našla dobrou duši, která také právě odmrazila mrazák, ale na rozdíl od nás plánovaně, a tím pádem měla volný šuplík, který nám laskavě zapůjčila. Ihned jsem ho zaplnila vším, co jevilo dostatečné známky nerozmrazení. Co je už nejevilo, rozhodla jsem se hospodárně spotřebovat a uvařila dva obří hrnce polévek, špenát a filé. O zmrzliny, které jsou jindy předmětem lítých dětských bojů, samozřejmě nikdo neprojevil zájem. Ale aspoň jsem jejich likvidací získala několik plastových obalů, které se můžou hodit. Ani jsem netušila, jak brzo...

Teploměr, který původně kontroloval teplotu mrazáku, jsme po jeho vyklizení přesunuli do lednice, a když na něm náhodně spočinulo mužovo oko, ukazoval 16°C. Moje ruční měření evidentně nebylo z nejpřesnějších. Začali jsme s přemísťováním obsahu lednice na balkón, kde tou dobou bylo o několik stupňů méně. Při této příležitosti jsem objevila mražená játra, která do lednice v době mé nepřítomnosti tajně propašoval muž, údajně „aby nerozmrzla“.  Játra kupodivu opravdu rozmrznout nestačila a putovala k sousedce, ale mražené houby, které jsem v lednici objevila o chvíli později, takové štěstí už neměly a putovaly úplně jinam.

Ve čtvrtek ráno jsem s potěšením zjistila, že na balkóně máme ideální ledničkovou teplotu 5°C, a zalitovala, že nežijeme v polární oblasti, kde jak známo noc netrvá mizerných 12 hodin, ale podstatně déle. S obavami jsem vzhlížela k trhající se oblačnosti a s nadějí k odpolední návštěvě opraváře. Jak slunce postupovalo po obloze, přesouvaly se potraviny po balkóně na nově vzniklá stinná místa. Bohužel tak nečinily samy, ale s výraznou cizí (mojí) dopomocí. Když dorazila kýžená odborná pomoc, byla jsem tak šťastná a plná naděje, že jsem ani netrvala na vyzouvání. Ale diagnostický nález byl krutý: prasklý výparník, který se musí objednat, a když to půjde hodně dobře, oprava proběhne PŘÍŠTÍ pátek. Zamáčkla jsem slzu a jala se likvidovat nebohé balkónové siroty.

Ve čtvrtek večer se náš patnáctiletý syn poprvé v životě zajímal o výsledek nějaké domácí opravy. Když ho uslyšel, zbledl. Nevěřícný údiv a naprosté znechucení nad neschopností lidu opravárenského vzápětí vystřídaly obavy, že do příštího pátku pomřeme hlady. Máchla jsem rukou k balkónu, který prozrazoval, že zatím smrt rozhodně nehrozí. „A ne že nejdřív sníte ty trvanlivé sýry! Prvně se musí dojíst to, co je nejohroženější!“

V pátek mi všichni tvrdili, že vůbec nemají hlad, a provokativně chroustali sušenky. Já spolykala třetí talíř polévky, dva jogurty a salám a obvinila je, že za veškerá moje kila navíc odteď můžou jedině oni, neobětaví sobci. Jedinou radost mi udělala předpověď chladného a pošmourného víkendu.

V sobotu jsem odmítla nakoupit, dokud na balkóně zůstanou nějaké potraviny. Večer tam nezbyl žádný trvanlivý sýr, ale vše ostatní postupovalo za hřejivého slunečního svitu k nezadržitelné zkáze. Přestalo mě bavit hrát stínové „škatule škatule hejbejte se“ a rezignovaně jsem sledovala nepřímou úměru tuhosti másla a kolmosti dopadajících paprsků.

V neděli jsem poslala celou redakci počasí České televize do tropických pekel a znovu naplnila odpadkový koš. Kuřecí polévku jsem za stálého míchání a nadávek vylila do záchodu.

V pondělí jsem prohlásila, že odmítám nakupovat potraviny do domácnosti, kde se tak nehorázně a NASCHVÁL plýtvá. Svou šanci najíst se do zásoby definitivně propásli a trocha diety nikomu neuškodí.

V úterý se muž tajně proplížil k sousedovic mrazáku a udělal játra na cibulce, která snědl dřív, než mu je děti stačily vyrvat zpod ruky. Po této zákeřnosti vypukla otevřená partizánská válka s heslem „urvi co můžeš“. Odvážnější se vypravili na balkón hledat zbylé potraviny, ale ty se mezitím rozprchly.

Ve středu zmizely poslední těstoviny a sterilovaný hrášek. Potřetí jsme volali do servisu, jestli je náš výparník opravdu na cestě.

Ve čtvrtek se domovem ploužily nervózní stíny nenávistně na sebe cenící zuby a vybuchující pod sebemenší záminkou.

V pátek odpoledne konečně dorazil opravář. Muž se mu vděčně vrhl k nohám, mně vyhrkly slzy dojetí a děti se začaly modlit za úspěšný zásah. Když lednice spokojeně zapředla a neklamné známky prozradily zahájený proces chlazení, rozloučili jsme se s tím dobrým člověkem jako s nejlepším přítelem.

Celý náš domov opět prostoupily mír a láska. Všichni moji drazí mě obklopili a s pokornou úctou v očích prosili, ať už proboha jedu nakoupit.

Konečně se ukázalo, který člen rodiny je ze všech nejdůležitější.

Nejdůležitější je totiž... lednice.

 

 

Autor: Petra Kišová | pátek 20.4.2012 18:09 | karma článku: 21,18 | přečteno: 1483x
  • Další články autora

Petra Kišová

Pro malý kousek Osvětimi v sobě

Jsou místa divně zlověstná nebo naopak velkolepě majestátní, kde člověku není do smíchu ani do řeči. Kde pociťuje zvláštní tíhu, která mu stahuje hrdlo, a mimoděk zvedá pohled do výše, jako by tam hledal něco, co není

27.1.2019 v 9:58 | Karma: 14,70 | Přečteno: 191x | Diskuse| Společnost

Petra Kišová

Dědek kořenář a nová dimenze alternativní medicíny

“Zmačkejte to.” Diagnóza nejen bez vyšetření, ale i bez jakéhokoliv kontaktu s pacientem. Svět čar a kouzel se v Brně otevírá přímo na zdravotnickém středisku.

14.10.2018 v 17:31 | Karma: 18,55 | Přečteno: 1113x | Diskuse| Brno

Petra Kišová

Hodný pán s houbami. Blog o tom, o čem se nemluví

Líbí se ti? Pojď si sáhnout, neboj se. Pohlaď si ho, je to jako hračka. Poslouchám toho neznámého staršího pána, jak mě přemlouvá, a dívám se na tu divnou růžovou věc, co mu trčí z rozepnutých kalhot. Nelíbí se mi.

8.10.2018 v 15:51 | Karma: 43,85 | Přečteno: 16249x | Diskuse| Osobní

Petra Kišová

Jak díky srpnu 1968 vznikla na Moravě líheň šachových velmistrů

Srpnová invaze měla i podivně pozitivní dopady. Tehdejší velitel pluku a pozdější legendární šachový trenér Vratislav Hora prožil život ve znamení osudových osmiček. A byl to paradoxní příběh hodný paradoxní doby.

22.8.2018 v 20:39 | Karma: 25,22 | Přečteno: 1003x | Diskuse| Srpen 1968

Petra Kišová

Společnost pro uvádění Vieweghova skuhrání na pravou míru

Spisovatel Michal Viewegh se jako lektor zúčastnil 15. ročníku festivalu ProART, svůj kurz nedokončil a ujel. Ve svém pravidelném fňukacím okénku na Lidovkách vysvětluje proč. A teď jak to bylo doopravdy.

1.8.2018 v 12:23 | Karma: 45,38 | Přečteno: 10731x | Diskuse| Brno
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika

5. května 2024

Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...

Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data

5. května 2024

Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...

Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec

5. května 2024

Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...

Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval

4. května 2024  9:48,  aktualizováno  21:52

Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...