při těchto diskuzích o dětech v kavárně se mi vybavuje povzdech mé dcery v době, kdy měla 4letá dvojčata a klukovi bylo půl roku, že by si hrozně přála, dát si někde v klidu kafe.

S těmi dětmi v kavárně, nebo raději bez nich?

Máte pravdu. "Jenže vždycky se najde pár sobců, kteří chtějí nadřazovat vlastní potřeby a přání potřebám a přáním ostatních." Například bezdětní nervózové, kteří nerespektují potřeby malých dětí.

PS: Jsem už téměř praděd, ve stáří už mě ten dětský jekot opravdu dráždí. Ale nenapadlo by mě, že kvůli tomu je třeba dítě přivázat k židli. A zákaz dětí v restauraci mně připadá stejně debilní nápad, jako například kvóty (jedno, zda pohlaví, cikánů, imigrantů, ...).

Opravdu je potřebou malého dítěte sedět v kavárně? Myslím, že tady trochu zaměňujete potřebu dítěte a jeho rodiče . Jinak za bezdětné nervózy mluvit nemůžu, sama mám děti tři. Přesto nechápu, co je sobeckého na očekávání, že si v kavárně vypiju kávu bez obtěžování cizími dětmi. PS: Zákaz dětí v restauracích jsem nikde v textu nezmiňovala.

Nejsme ve sporu, ale znám příběh kousavého dítěte, který zatím vede do ztracena. Dalo by se rlůzně citovat Kanta a další, ale mí rodiče mi vštípili zásadu: co sám nemáš rád, nečiň jinému. Kdybych přesto činil, matčina "zdnická" hřbetem ruky stačila jednou. Dneska ovšem jede "francouzský model" výchovy dětí.....

Kousavého? To jako doslova?

K tomu to není co dodat - jak jednoduché. Jen, aby rodiče respektovali to, co obsahují body 1 - 3

Děkuji.

až se zase vrátí do výchovy dětí přirozené mantinely jejich chování, nebude problém jít s dětmi kamkoliv.

Asi jsem stará škola, ale kavárna vždy byla oázou klidu a proto si tam dovedu představit dětský koutek dost těžko.

Neberme věcem jejich přirozenou podobu.

Ta výchova asi bude klíčová. Nedávno jsem byla v Bratislavě v nádherné secesní kavárně ve stylu monarchie, s živou klavírní hudbou. Vedle nás seděla rodina se třemi malými dětmi a naprostý klid, i bez dětského koutku.

abych se přiznal, nerozumím, o čem je řeč. Když byly moje děti malé, ani by mě nenapadlo tahat je po kavárnách.

Já si taky radši dala kafe s kamarádkou v klidu doma. Ale na druhé straně myslím, že dětské kavárny jsou skvělý vynález. Akorát by se jejich služby neměly vyžadovat všude.

Věčný konflikt tolerance a ohleduplnosti. Principiálně by stačilo málo. Jenom aby ti, co mají být tolerantní, byli tolerantní je o trošku více, a ti, co mají být ohleduplní, byli o stejnou trošku více ohleduplní. Nastal by překryv a bylo by po problému. Opak je často realitou - nastává "nedokryv", který vytváří prostor pro konflikty i diskuse.

Zaujala mě myšlenka, že rodičovství není zásluha. Není. Stejně jako jí není stáří, mládí, pohlaví apod. To všechno vyžaduje ohled, ale nevytváří nárok.

Hezký článek

Díky, je to přesně tak, stačilo by málo. Jako matka samozřejmě vím, že to s dětmi někdy opravdu není snadné, takže mám pochopení, když na straně rodičů vidím snahu situaci řešit... A rodičovství je spíš než zásluha úkol. Celoživotní . A osobní. Ostatní mi s ním mohou pomoci, ale nemůžu to po nich vyžadovat.

hlavně bod.č.3

Děkuji, to je milé virtuální setkání po letech!

Tesat do kamene!